Být raději zaměstnanec nebo OSVČ?

Každý zaměstnaný člověk jednou v životě přemýšlel, jaké by bylo vykonávat svou práci jako živnostník. Pojďme se spolu zamyslet nad aktuální situací a odpovědět si na otázku, jaké má OSVČ výhody a nevýhody oproti zaměstnanci.

Zaměstnanci mají oproti podnikatelům určitou právní ochranu dle zákoníku práce. Musí plnit zadané úkoly, musí dodržovat rozvrh pracovní doby, práci musí vykonávat sám, nemůže za sebe poslat například zástupce, nemůže si vybrat, co bude dělat a co ne. Má přesně stanovenou pracovní dobu, místo výkonu práce i náplň práce. Má stanovené nejen příplatky za přesčasy a práci o víkendech a ve svátcích, ale také nárok na dovolenou, nemocenskou i nárok na odškodnění v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

OSVČ (podnikatel) nemusí plnit ničí příkazy, má svou osobní volnost a veškerý svůj čas může věnovat tomu, co uzná za vhodné. Nemá ani fixní pracovní dobu, ani určen minimální počet hodin, které musí odpracovat, vše záleží čistě na něm. Může si tedy určit, kterou zakázku přijme a kterou odmítne. Pro mnoho OSVČ je hlavním motivem k výkonu samostatné výdělečné činnosti svoboda, kdy si samy určují, jak bude jejich pracovní den vypadat, kdy budou danou práci dělat a jakým způsobem apod. Na druhou stranu si ale musí umět zajistit potřebný objem zakázek, za které nesou zodpovědnost a riziko a za veškerá podnikatelská rozhodnutí ručí celým svým majetkem.

Jaké odvody platí zaměstnavatel za zaměstnance a co platí OSVČ?

Co se týče daní, sazba daně z příjmů fyzických osob činí u zaměstnanců 15 %. Základem daně je tzv. superhrubá mzda (hrubá mzda + sociální a zdravotní pojištění). Sazba daně z příjmů u podnikatelů činí také 15 %. Se základem daně to u podnikatelů není tak jednoduché. Ten se určuje až po ukončení daňového období (roku) a vychází buď z hospodářského výsledku dle účetnictví, popřípadě z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Sociální pojištění je u zaměstnance placeno „nadvakrát“. Jednu část platí zaměstnavatel ze svých nákladů (25 % hrubé mzdy) a druhou část strhává zaměstnanci ze mzdy (6,5 % hrubé mzdy). Celkem je tedy za zaměstnance na sociálním pojištění zaplaceno 31,5 % z hrubé mzdy. OSVČ platí sociální pojištění ve výši 29,2 % z poloviny daňového základu (sociální pojištění není daňovým nákladem).

Zdravotní pojištění platí stejně jako u sociálního pojištění, jak zaměstnanec (4,5 % hrubé mzdy), tak i zaměstnavatel (9 % hrubé mzdy). Celkem tedy 13,5 % z hrubé mzdy. OSVČ platí zdravotní pojištění opět z poloviny svého daňového základu. Sazba je stejná jako u zaměstnanců – 13,5 %.

Malá úvaha na konec. Ne každý zaměstnanec může být OSVČ, a ne každý OSVČ může být zaměstnanec. Existují lidé, kterým vadí přesně vymezený časový režim a fakt, že musejí tolerovat autority apod. Takoví lidé nevydrží v zaměstnaneckém poměru a místo něj raději vyhledávají své podnikatelské příležitosti. Naopak člověk, který je opatrný a přemýšlivý, neumí pracovat ve stresu, nemůže být podnikatelem, protože by se z toho zbláznil.

Myslíte si, že je lepší být zaměstnanec nebo to máte po přečtení článku jinak? Podělte se s námi o vaše názory.

Komentáře