II.DÍL – Jak se profesně orientovat v pracovních nabídkách?

Jak jsme již zmínili na konci prvního článku našeho blogu, druhý díl se bude věnovat profesní orientaci a při hledání práce. Pokud teprve začínáme práci hledat, nabízí se otázka: Jaké zaměstnání chceme najít? Na prvním místě si musíme vymezit určité spektrum profesí. Samozřejmě platí, čím více, tím lépe. Pokud se omezíme pouze na jednu či dvě profese, výrazně tím snižujeme využitelnost volných pracovních pozic. Můžeme si však určit nějaké základní spektrum, které budeme postupně rozšiřovat o pozice s podobnou pracovní náplní. Určitě pro každého z nás platí pravidlo, čím bližší nám obor bude, tím větší motivaci při hledání práce budeme mít
Máme k dispozici několik úrovní, ve kterých můžeme spektrum pracovních pozic vytvářet:
1. Zaměstnání na vyšší kvalifikační úrovni než doposud
2. Zaměstnání na obdobné kvalifikační úrovni jako doposud
3. Zaměstnání na nižší kvalifikační úrovni než doposud
4. Zaměstnání „jakékoliv“

Ve výše zmíněném případě je na prvním místě preferována kvalita pracovní pozice. Jsou však uchazeči, kteří preferují zaměstnání před kvalitou pracovní pozice. Patří mezi ně většinou osoby, které práci hledají déle než 6 měsíců a u nichž platí: Čím déle hledají zaměstnání, tím rychleji chtějí uspět, čím rychleji chtějí uspět, tím více slevují ze svých nároků. Chceme-li však svoje postavení na trhu práce maximálně využít, měli bychom se ucházet o pracovní místa s obdobnou kvalifikační úrovní a současně i o místa, kde je kvalifikační úroveň o něco vyšší. Pokud se budeme po nějaký čas potýkat s neúspěchem, můžeme ze svých nároků nepatrně slevit. Nesmíme však zapomínat, že šanci na největší úspěch máme právě v oboru, ve kterém máme nejvíc znalostí a zkušeností. Uchazeči by zaměstnavatelům však nikdy neměli dávat najevo, že jsou ochotni přijmout jakoukoliv práci, a to ani v případě, že by tomu tak skutečně bylo. Zaměstnavatel totiž upřednostňuje takové uchazeče, kteří mají zájem zastávat právě takovou pracovní pozici, již hodlá obsadit.

Rovnocenné strany na trhu práce
Základní postoj na trhu práce je založen na jednání dvou rovnocenných stran, a to uchazeče o zaměstnání a zaměstnavatele. Pokud v procesu výběrového řízení rozhoduje zaměstnavatel, je naším úkolem jeho rozhodnutí ovlivnit (více mluvíme o sobě, o přínosech pro společnost apod., méně se ptáme), pokud však rozhodujeme my, využíváme práva ve svůj prospěch (více se ptáme, méně mluvíme). V případě, že si jsme ,,jisti“ v profesi, o kterou se ucházíme, můžeme lépe korigovat toto jednání.

Na závěr nabízíme jednu zajímavost. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se mění názvy pracovních pozic?
   Čím lépe znějící název pozice, tím spokojenější zaměstnanec. Anglické názvosloví navíc může zvýšit produktivitu práce. Firmy našly způsob, jak udělat méně lukrativní pracovní pozice zase žádanými. Jak? Změnily jejich názvy. Důvodů, proč zavádět anglické názvy pozic, ale existuje více. U lidí, kteří si zakládají na titulech, to může být pro firmu velice levný prostředek motivace. Podle dalších informací má překlad pozice do angličtiny sociální prvek, rázem se pozice podřadných povolání dostávají mezi elitní. S minimální kvalifikací se může člověk cítit s anglickým názvem své profese maximálně vznešeně. Z prodavačky se tak stává asistentka prodeje, z kalkulantky v regionální pobočce malé firmy vedoucí obchodní divize.
Existuje ale i rozumný důvod pro zavádění anglických názvů pozic. Hájit se jím však může jenom velká společnost. Tím důvodem je potřeba sjednocení názvů pozic v mezinárodní korporaci, kde usnadňuje komunikaci. Dalším důvodem pro větší odlišení pracovních pozic je také jasnější rozdělení kompetencí a pracovních povinností. Ve vyspělé firemní kultuře tak lze lépe a rychleji objevit problém a snadněji porozumět kariérnímu řádu.

Již tuto středu se s námi zapojte do procesu výběrového řízení. Pojďme si projít jednotlivé kroky řízení a mrknout na životopis a jeho skutečný význam. Ve středu opět na blogu webu www.brigomat.cz a facebooku https://www.facebook.com/brigomat/.

Komentáře